5 českých "klasik", které i dnes stojí za přečtení

K české literatuře s přídomkem "klasická" má řada lidí podivný odpor zastíraný úctou a aurou složitosti, což je způsobeno asi školní docházkou a nálepkou povinné četby. A přitom se mezi českými klasikami skrývá spousta neskutečně zajímavých děl, které by knihomolům neměly uniknout.

Naše domácí knihovna "klasiků":

Za ty tři roky bakalářského studia jsem přečetla spoustu knížek, které se řadí do kánonu české literatury. Mnohdy to hodně bolelo...mnohdy to dlouho trvalo...ale šla jsem na ten obor přece s tím, že ráda čtu ;-) (To je mimochodem běžný omyl. Spousta lidí má pocit, že studuju češtinu, a proto hodně čtu. Je to přesně naopak, hodně čtu, a proto studuju češtinu. :D) Nikdy jsem sice nepřečetla všechno, co jsme přečíst museli, ale pořád si namlouvám, že bych to jednou chtěla dohnat (ale beztak na seznamu zůstanou knihy, které vlastně číst opravdu nechci...) Takže jsem pro vás vybrala pět titulů, které mě nějakým způsobem zasáhly, dobře se četly nebo se mi zdály nějakým způsobem aktuální. Volila jsem jen z knih vydaných před druhou světovou válkou, protože pak bych jich byla schopná vybrat mnohem víc než pět ;-)

Čtenářský deník: Co by v něm nemělo chybět?

Už jsem se s vámi podělila o pět důvodů, proč je podle mě dobré psát si čtenářský deník, a nastínila jsem i různé možnosti, jak si jej vést. Tentokrát se podíváme na to, co by podle mě nemělo ve čtenářském deníku chybět, aby jeho tvorba měla smysl.

(Mám na mysli hlavně "klasický" deník, který si píšete třeba kvůli maturitě nebo je pro vás hodně důležité, abyste si při přečtení svého čtenářského záznamu vybavili co nejvíc věcí. Ale třeba inspiruju i ty, kteří si píšou čtenářský deník jen tak pro radost.) :-)

Recenze: Starý kraj

Na stránkách topcteni.cz jsem na začátku měsíce natrefila na poutavou recenzi na knihu Starý kraj od Dörte Hansenové. Román mě zaujal mě hned z několika důvodů: Za prvé se jedná o současnou německou literaturu...a to je pro mě jako studentku germanistiky "must read". Za druhé to byl v Německu bestseller časopisu Spiegel. A za třetí mě hodně lákaly osudy žen , které jsou poznamenané druhou světovou válkou i současnou "bio-módou".

A přestože byla moje očekávání někde jinde než skutečnost, rozhodně jsem nebyla zklamaná! :-)

Čtenářský deník: Jaké jsou možnosti?

Minulý článek o pěti důvodech, proč si psát čtenářský deník, se stal zatím nejčtenějším článkem tady na mém blogu. Vypadá to, že vás to celkem zaujalo, což mě pochopitelně těší, a proto jsem si pospíšila s dalším textíkem, který jsem minule avizovala.
Čtenářský deník totiž nemusí být jen ten klasický papírový. Naopak - je spousta a spousta možností, jak udržovat systém v tom, co jste četli a jak se vám to líbilo.

Čtenářský deník: Proč si ho psát?

Píšete si ho? Dobrovolně nebo z donucení?
Mnozí čtenáři mají spojení "čtenářský deník" zafixované s pravidelnými školními kontrolami přečtených povinných knih, stresem, probdělými hodinami při psaní a mladší generace i s opisováním obsahů četby z internetu...ale to je škoda. Čtenářský deník je totiž užitečná věcička, nejen pro vášnivé knihomoly.

Já sama si čtenářský deník "vedu" snad od první třídy. Nejdřív jsem si na popud mojí mamky vždy napsala název, autora a nakreslila jsem si tam obrázek. Pak už jsem si zkoušela zapisovat i obsah. A asi od čtvrté třídy jsem si ho začala vést na nátlak školní docházky, což se mnohdy bohužel podepsalo na jeho kvalitě.

Přečtené knihy si snažím nějakým způsobem zapisovat i při studiu na vysoké, nemám totiž sloní paměť a na zkoušky potřebuju ty knihy znát. Popravdě, nezapisuju si všechno, co jsem přečetla, protože to bych asi občas nedělala nic jiného. Každopádně za tu dobu už jsem vyzkoušela různé styly a metody, které jsem představila v tomto článku.
Proč je podle mého názoru důležité psát si čtenářský deník?

PROČ ČÍST...Bohumila Hrabala?

Je to ostuda. Říkám si bohemistka, všude to roztrubuju a ještě jsem tu nedala ani jeden jediný článek o nějaké klasické nebo méně klasické české literatuře. Rozhodla jsem se to napravit náhledem do tvorby jednoho z mých oblíbených českých spisovatelů, Bohumila Hrabala.

Z Ostře sledovaných vlaků jsem maturovala, o Obsluhoval jsem anglického krále jsem psala jednu z prvních seminárek na vysoké, filmové Postřižiny si nenechám ujít, ať je v televizi dávají kdykoli (když jsem zrovna doma). Každý z vás ho zná určitě z čítanek a ze seznamu k maturitě, protože jeho díla jsou ikonická, snadno rozeznatelná a každý zná aspoň něco málo...takže proč si něco od Hrabala přečíst?

Rychlodojmy ze Světa knihy 2016

V pátek 13. května, jsem konečně i já navštívila knižní událost roku, mekku všech českých knihomolů a místo, kde se koncentrují knihkupci, spisovatelé a vydavatelé. Nešťastné datum se naštěstí na mém výletu nepodepsalo, naopak jsem si to velmi užila. Jen mám trochu uchozené nožky :-)

Na Světě knihy jsem nebyla poprvé. Předchozí dva roky jsem si užila se svou kamarádkou T., která mě letos nechala na holičkách a šla radši pracovat...na rozdíl ode mě je tedy za dnešek spíš v plusu :D Konečně jsem si ale veletrh vychutnala ve svém vlastním stylu a tempu. Prošla jsem všechny stánky aspoň třikrát, nakoupila jsem si to, co jsem chtěla, nikdo mě nehnal dál nebo naopak nezastavoval, případně nekomentoval knížky...to, že jsem byla sama, ale mělo i jednu velikou nevýhodu - neměla jsem žádnou morální brzdu v tom, za co utratit peníze. ;-)

Knižní tag: Fáze literárního vztahu

Minulý knižní tag se vám čtenářům celkem líbil, proto jsem zkoušela hledat další. Do oka mi padl "Courtship book tag" z blogu "5 minut" s knihou. Zaujaly mě netradičně řazené otázky...však uvidíte sami :-)

Recenze: Zakletý v čase

Když Clare poprvé potkala Henryho, bylo jí 6 let a jemu 36. Když ale Henry poprvé potkal Clare, měl 28 a ona 20. Henry má totiž genetickou poruchu - cestuje časem. Nečekaně, bez cíle, nikdy neví, v jaké době se octne a ještě ke všemu je nahý...

Čtivě rozehraný román autorky Audrey Niffeneggerové vyšel už v roce 2009 v Argu a popravdě...obálka se moc nepovedla. V originále má kniha lepší obálku i název, Time Traveler's Wife, což podle mě zní mnohem lépe a výstižněji vzhledem k obsahu. Ve své době byla v USA bestsellerem, u nás nijak zvlášť neprorazila, což je škoda.

Co jsem přečetla v dubnu?

Mám pocit, jako by ten měsíc ani nebyl. Kvůli psaní bakalářky jsem měla na čtení strašně málo času, do toho probíhala rekonstrukce koupelny v našem studentském bydlení a prostě jsem řešila spoustu jiných věcí, bohužel. Podle goodreads.com jsem přečetla tři beletristické kousky, což je na mě trošku podprůměr, ale nejsme na závodech ;-) Když jsem procházela jiné blogy, jejichž autoři přečetli deset kousků a víc, musela jsem se zastydět, ale namlouvám si, že kvalita je důležitější než kvantita :-) I tak doufám, že při učení na státnice toho přečtu víc (ha ha ha).

Knižní tag: Co dělám při čtení...

Na TOMTO blogu jsem náhodně uviděla knižní tag. Moc tady těm moderním blogovým formátům nerozumím, jsem trochu stará škola, ale rozhodla jsem se, že to vyzkouším.
Tag se věnuje činnostem, na které je člověk zvyklý při čtení, což je u mě trochu problém. Když chci a mám rozečtenou dobrou knížku, tak bych s ní nejradši i cvičila (proto jsem si zvykla číst za chůze...oni ti lidi většinou uhnou). Naopak ke knihám do školy mě často nedonutí ani horké kakao, tabulka čokolády a volné odpoledne :-)

Máš doma nějaké speciální místo na čtení? 

Nemám, čtu tam, kde mě zrovna napadne :-) V posteli, na záchodě, venku, při vaření, u stolu (když bych se měla učit.), na gauči... Až budu bydlet ve svém, chtěla bych si vybudovat nějaký čtecí koutek, ve kterém bude pohodlné křeslo, lampička, záložky, poznámkový sešit, kočka...prostě koncentrovaný ideální svět.

Záložka nebo náhodný kus papíru? 

Záložka. Jsem záložkami posedlá, doma doma i doma v Brně mám hromádku záložek, která se díky brigádě v knihkupectví neustále zvyšuje. Beru si každou reklamní záložku, když jsou hezké, tak i víckrát. Vyhazuju opravdu jen ty nejvíc odrbané, pozohýbané a nechutné. Největší dilema mám, když je v knížce přímo všitá šňůrka, protože nevím, jestli si vzít i papírovou záložku. 

Můžeš přestat číst kdekoliv anebo jen na konci určité kapitoly, stránce apod.? 

Kdekoliv. Sice si pak musím znovu přečíst pár vět nebo stránku, ale aspoň se pak rychleji "chytnu".

Piješ nebo jíš během čtení? 

Ano a ano :-) Piju nejradši nějaký čajík, většinou kvalitní zelený nebo bílý, a jím, bohužel, nejraději čokoládu. A protože hodně čtu, tak hodně přibírám... Ale dřív to bylo horší :D

Můžeš číst, když posloucháš muziku/máš zapnutou televizi?

Většinou mi nevadí čist v přiměřeném hluku, třeba když přítel poslouchá písničky nebo kouká na seriál, ale nedokážu efektivně číst a zároveň u toho třeba sledovat film. Hudbu si většinou ke čtení nepouštím, ale když už, tak vážnou hudbu (moje srdcovka je Čajkovský, Brahms a Smetana) nebo filmové soundtracky. 

Čteš jen jednu knihu nebo více najednou? 

Většinou jednu papírovou, plus mám často něco rozečtené ve čtečce v němčině nebo v angličtině, pro případ nouze. 

Čteš doma nebo kdekoliv? 

Kdekoliv. V autobuse, v autě (pokud neřídím), v šalině, dokonce už i v letadle a na lodi jsem si četla, dokážu číst i za chůze městem a jednou jsem si četla a jezdila jsem při tom po dvorku na kolečkových bruslích. To, že si čtu v čekárně u doktorů, v práci u oběda (občas nejen u oběda...) nebo ve škole, když čekám na hodnu, snad ani nemusím dodávat :-)

Čtení nahlas nebo jen uvnitř hlavy? 

Uvnitř hlavy, ale když mě nějaká pasáž zaujme, tak si ji ráda přečtu znovu nahlas, abych si poslechla, jak to zní. Ráda bych někomu předčítala, ale nikdo nemá zájem...

Přeskakuješ někdy stránky?

Stránky ne, ale občas, když napětí vrcholí, "proscanuju" stránku pohledem a přečtu si jen přímé řeči a pak se vracím k tomu, co je důležité. 

Ohýbáš hřbety knih nebo se snažíš, aby vypadala kniha pořád nově?

Snažím se knihu moc nepoškodit, ale takové to běžné opotřebení mi nevadí. Když čtu knihu z knihovny, na které je vidět, že už něco zažila, provádím s ní větší "čerta kuse" než s vlastní knihou...jsem třeba schopná si ji vzít na čtení do koupelny O:-) Protože knihu s sebou všude nosím a nechci ji moc poškodit, používám textilní obaly, které jsou ale na mě dost drahé, takže si je obstarávám pomaličku. Nové knihy čtu opatrně. 

Vpisuješ si do knih?

Ne, nikdy, to by mi upadla ruka a shořela bych v pekle! :D 

Pokud jsem to správně pochopila, měla bych tento tag poslat někomu dalšímu. Jediná blogerka, kterou mám odvahu tímto otravovat, je moje sestřička z Blog by BLAN, která už dlouho nic nenapsala. Jestli máte někdo tento tag na svém blogu, chcete ho taky použít nebo máte tipy i na jiné články tohoto druhu, ozvěte se v komentářích, ráda si počtu :-)

Zdroj obrázku: zde