čtvrtek 19. května 2016

Čtenářský deník: Proč si ho psát?

Píšete si ho? Dobrovolně nebo z donucení?
Mnozí čtenáři mají spojení "čtenářský deník" zafixované s pravidelnými školními kontrolami přečtených povinných knih, stresem, probdělými hodinami při psaní a mladší generace i s opisováním obsahů četby z internetu...ale to je škoda. Čtenářský deník je totiž užitečná věcička, nejen pro vášnivé knihomoly.

Já sama si čtenářský deník "vedu" snad od první třídy. Nejdřív jsem si na popud mojí mamky vždy napsala název, autora a nakreslila jsem si tam obrázek. Pak už jsem si zkoušela zapisovat i obsah. A asi od čtvrté třídy jsem si ho začala vést na nátlak školní docházky, což se mnohdy bohužel podepsalo na jeho kvalitě.

Přečtené knihy si snažím nějakým způsobem zapisovat i při studiu na vysoké, nemám totiž sloní paměť a na zkoušky potřebuju ty knihy znát. Popravdě, nezapisuju si všechno, co jsem přečetla, protože to bych asi občas nedělala nic jiného. Každopádně za tu dobu už jsem vyzkoušela různé styly a metody, které jsem představila v tomto článku.
Proč je podle mého názoru důležité psát si čtenářský deník?


1. Zapamatujete si, co jste četli a o čem to bylo
Tento důvod napadne každého asi jako první. Se zápisem ve čtenářském deníku si můžete vždy oživit nejen, co jste vlastně přečetli, ale i děj, jak se jmenovaly hlavní postavy a hlavně - jak se vám to líbilo.

2. Reflektujete si pro sebe přečetnou knihu
Čtení bez vlastní reflexe, bez osobního postoje k tomu, co čteme, je jen poloviční zážitek. Když už se nám kniha líbila, je důležité vědět proč.
Pochopitelně existují i jiné metody než čtenářský deník, jak reflektovat svůj zážitek, takovým základem je o knihách si s někým povídat :-) Díky čtenářskému deníku zůstanou vaše postoje ke knize zafixovány k určitému momentu. Je jasné, že se názory na knihu časem mění, a proto není špatné si je uchovávat.

3. Můžete se k tomu vždy vrátit
Co je psáno, to je dáno. A když si jednou zaznamenáte, jak se vám líbil třeba Zločin a trest od Dostojevského, bude se vám to hodit nejen před maturitou. Po letech třeba deník otevřete a sami budete nevěřícně koukat, co jste v té knize vlastně našli. Oživí vám to vzpomínky a emoce, které jste při čtení prožívali.

4. Naučíte se o knize uvažovat i jinak než na úrovni líbí - nelíbí
Už na základce nás učili psát jako poslední položku své hodnocení - "Kniha se mi líbila, protože...". A právě to "protože" je velmi důležité. Čtenář si časem začne všímat nejen poutavého děje, ale taky zajímavého stylu, kterým je kniha psaná, různých mimotextových faktorů, které na knihu působily, a naučí se vnímat knihu jinak než jen prostý děj.

5. Může to fungovat jako inspirace pro ostatní
Na gymplu jsme si s holkama nechávaly čtenářské deníky kolovat, abychom zjistily, co která četla jak se jí to líbilo. Často mě jejich zápis zaujal víc, než ta samotná kniha.

Jedním z hlavních důvodů je pochopitelně škola. Poctivé zápisky se vyplatí před maturitou, při psaní seminárek nebo později diplomek. Ale chtěla jsem nastínit pár důvodů i pro ty, kdo už třeba nejsou školou povinní nebo nestudují nic, co souvisí s literaturou.

Vedete si čtenářský deník i mimo povinnou četbu do školy? Jakými způsoby si zaznamenáváte, co jste přečetli? Máte účet na Goodreads nebo na Databázi knih? :-)

Obrázky: via

10 komentářů:

  1. Do školy sice už nechodím, ale čtenářský deníček mám - na bloGu :)
    Kateřina
    trojtecka.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  2. Já si nevedu ani svůj osobní deník, natož čtenářský. :D Ten tvůj vypadá pěkně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. bohužel to není můj :D svůj mám u rodičů, takže jsem hledala nějaký hezký O:-)

      Vymazat
  3. (A to jsem taky studovala bohemistiku. :D)

    OdpovědětVymazat
  4. Já musím zase mít čtenářský deník do školy. Někdy tam jsou hrozné knihy a někdy to ujde. Podívej se klidně ke mně na recenze
    http://cernobilydenik.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud to aspoň někdy ujde, tak je to fajn :-) a neboj, čím "novější" knihy, tím lépe se to čte, takže bude jenom líp ;-) Na blog se určitě podívám :-)

      Vymazat
  5. Já si vedu. Jak ten školní, tak ten normální. Ten školní ale vážně nemám ráda a to i presto, že čtení je náplní mého života. Většinou jsou tam totiž knihy, které jsou prostě hrozné, nebo jim nerozumím, ať už kvůli staré češtině nebo veršům. Za celých šest let na gymplu se mi líbily asi jen tři...:/
    Ale svůj si vedu (formou recenzí na blog apod.) Přesně kvůli těm všem důvodům, co jsi vyjmenovala. :)

    http://mysmallibrary.blogspot.cz/?m=0

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chápu, školní deník je občas fakt peklo. My jsme měli naštěstí milou učitelku, která se nám snažila vybírat dobré knihy :-)
      O různých metodách, jak psát čtenářský deník, bych chtěla psát příště :-) Blog jako jednu z možností tam určitě zařadím.

      Vymazat
  6. Mela jsem ho rada, ale nerada jsem ho psala. Ted totez absolvuji se svou dcerou. Cteme obe, ale psat to je horsi,.... sice mam blog, ale to psane pismo je osobnejsi, soukromejsi, je to individualita,... ma to vic pocitu a dojmu nez jen blog,.... drzim palce vsem co si to tak udrzi

    OdpovědětVymazat