pátek 22. dubna 2016

PROČ ČÍST...Haruki Murakamiho


Měla jsem už za svůj čtenářský život spoustu oblíbených spisovatelů. Byla jsem posedlá Pratchettem, na něhož dodnes nedám dopustit. Přečetla jsem všechno od Dana Browna, co bylo vydáno do mých patnácti šestnácti let...pak jsem zjistila, že to vlastně takový zázrak není. Hodně jsem si oblíbila Bohumila Hrabala, Milana Kunderu a Jana Nerudu.


Knihy Haruki Murakamiho (popravdě nevím, jak se to má správně skloňovat...) mě drží už dlouho, což je dáno tím, že je hodně aktuální, v češtině se od něj vydává pořád něco nového a hlavně, je to naše společná láska s mou milovanou T., která mě teda už v počtu přečtených knih od něj dávno předhonila. Pokud se tedy na jeho knihy chystáte, nebo už jich máte několik za sebou, je tento článek přímo pro vás. A jestli jméno tohoto spisovatele slyšíte prvně, neváhejte se o něm dozvědět více...



O koho se tedy jedná? Haruki Murakami je pravděpodobně nejznámější japonský spisovatel současnosti. Naprosto ovládá literární trhy západního světa a každá jeho novinka je dlouho očekávanou událostí. Je nositelem mnoha ocenění, mimo jiné české Ceny Franze Kafky, a každoročním favoritem sázkových kanceláří na zisk mety nejcennější - Nobelovy ceny za literaturu. Sice stále vyčkává, ale věřím, že to jednou vyjde a já budu moct říct: "Věděla jsem, že je dobrej!" Proč stojí tyto čtenářské zážitky za to?

...protože ukazuje Japonsko evropskýma očima
Způsob, jakým ukazuje mentalitu svého národa, je podle mě jeden z důvodů, proč je natolik oblíbený. Čtenář totiž sice ví, že čte knihu o Japoncích, ale zároveň chápe jejich motivace a přirozeně vnímá jejich odlišnosti a podivnosti. Murakami totiž, podle wikipedie, vyrůstal na knihách západních autorů a v jeho tvorbě to je znát. Zároveň jsou ale jeho knihy oblíbené i doma v Japonsku, což ukazuje nesmírnou univerzální platnost jeho tvorby.

...protože má rád hudbu a je to znát
V každém Murakamiho románu, který jsem zatím četla, byla hudba velmi silným motivem. Vždyť podle čeho si myslíte, že je pojmenována jeho neslavnější próza, Norské dřevo? Ano, podle písmě Norwegian wood od Beatles. Hned na prvních stránkách velkolepého třídílného 1Q84 zní Janáčkova Sinfonietta (bod pro Murakamiho za znalost české vážné hudby). A jedním z klíčových prvků románu Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování je skladba Le mal du pays Franze Liszta. Když si při četbě navíc pustíte to, o čem píše, dostane kniha nový rozměr.

...protože má rád Kafku (a je to znát)
Milovníci Franze Kafky zaregistrovali Murakamiho tvorbu nejpozději v roce 2006, kdy v češtině vyšla jeho třetí kniha, Kafka na pobřeží, kde je hlavní hrdina pojmenovaný podle pražského literáta. Ale to není jediný odkaz na něj. Většina Murakamiho hrdinů hledá samo sebe, bojuje s nesmlouvavým a mnohdy s nesmyslným osudem a jsou opuštění v davu lidí.

...protože jeho tvorba je rozmanitá
Murakamiho prózy jsou velmi různorodé a přitom se své podstatě jednotné. Těžko se to vysvětluje, ale pokusím se. Na úrovni žánrů je Murakami velmi kreativní. Jeho tvorba obsahuje romány až velmi realistické (Norské dřevo), imaginativní, řekla bych až s prvky magického realismu (1Q84) a mnohdy až surrealistické (Podivná knihovna) nebo s prvky sci-fi (Konec světa & Hard-boiled Wonderland). Sjednocuje je hlavně podobnost hlavních hrdinů a jejich hledání (čehokoli), o čemž už byla řeč.

...protože je autor vysoké literatury pro běžné čtenáře
Tvorba tohoto Japonce není jednoduchá. O to překvapující je fakt, že se jedná vlastně o mainstreamového autora. Čtou ho studenti literatury, aby si připadali trošku posh, i maminy na mateřské jako něco lepšího mezi těmi ženskými romány. Takže se nebojte sáhnout po svém prvním Murakamim.

"Můj první Murakami" byl, jako pro mnohé další, Norské dřevo. Zaujal mě hlavně čtivý a přitom strohý styl, melodičnost jazyka, která je patrná i v češtině a velká čtenářská přístupnost. Jeho knihy mají ale více úrovní - můžete je "jen" číst, nebo nad nimi i uvažovat a nořit se hlouběji. A to neumí každý autor.

Žádné komentáře:

Okomentovat