Co jsem přečetla v dubnu?

Mám pocit, jako by ten měsíc ani nebyl. Kvůli psaní bakalářky jsem měla na čtení strašně málo času, do toho probíhala rekonstrukce koupelny v našem studentském bydlení a prostě jsem řešila spoustu jiných věcí, bohužel. Podle goodreads.com jsem přečetla tři beletristické kousky, což je na mě trošku podprůměr, ale nejsme na závodech ;-) Když jsem procházela jiné blogy, jejichž autoři přečetli deset kousků a víc, musela jsem se zastydět, ale namlouvám si, že kvalita je důležitější než kvantita :-) I tak doufám, že při učení na státnice toho přečtu víc (ha ha ha).

PROČ ČÍST...Haruki Murakamiho

Měla jsem už za svůj čtenářský život spoustu oblíbených spisovatelů. Byla jsem posedlá Pratchettem, na něhož dodnes nedám dopustit. Přečetla jsem všechno od Dana Browna, co bylo vydáno do mých patnácti šestnácti let...pak jsem zjistila, že to vlastně takový zázrak není. Hodně jsem si oblíbila Bohumila Hrabala, Milana Kunderu a Jana Nerudu.

Knihy Haruki Murakamiho (popravdě nevím, jak se to má správně skloňovat...) mě drží už dlouho, což je dáno tím, že je hodně aktuální, v češtině se od něj vydává pořád něco nového a hlavně, je to naše společná láska s mou milovanou T., která mě teda už v počtu přečtených knih od něj dávno předhonila. Pokud se tedy na jeho knihy chystáte, nebo už jich máte několik za sebou, je tento článek přímo pro vás. A jestli jméno tohoto spisovatele slyšíte prvně, neváhejte se o něm dozvědět více...