Co jsem přečetla v květnu?

V květnu jsem byla o maličko úspěšnější čtenář než v dubnu, přestože jsem se měla vlastně pečlivě učit na státnice nebo psát oborovou práci na germanistiku. Ale tak...tyhle věci taky student nemůže dělat pořád a musí trochu odpočívat, no ne?
Přečetla jsem dohromady čtyři knížky , což dělalo zhruba 1200 stránek...a to vlastně není nějak moc. Pořád pevně věřím, že po státnicích to bude lepší...nebo po druhých státnicích...nebo možná za dva tři roky, až tu školu dokončím :D



Audrey Niffeneggerová: Zakletý v čase

Zakletého v čase jsem měla rozečteného už z dubna, ale pravdou je, že velkou část knihy jsem zvládla přečíst "na jeden zátah" v květnu, kdy jsem už měla odevzdanou bakalářku a trochu jsem relaxovala. Tato romance o cestování časem mě naprosto nadchla a věřím tomu, že si ji někdy přečtu znovu. Recenzi si můžete přečíst tady.
Hodnotila jsem jednoznačnými pěti hvězdičkami. Abych si nechala rezervu, a protože to přece jen na mě bylo místy trochu sentimentální, dávám 94 %.
(Knihu vydalo Argo v roce 2009. Na Databázi knih i na Goodreads je velmi slušně hodnocena, na GR má průměr 3,94 a na Databázi 88 %.)

Jean-Paul Didierlaurent: Čtenář z vlaku v 6:27
Této útlé knížky jsem si všimla v práci hned po vydání. Zaujal mě obal, stejně jako domnělé "čtení o čtení". Byla jsem ale poměrně zklamaná.
Mladý muž Guylain pracuje ve firmě, kde se zpracovávají staré knihy na recyklovaný papír. Jeho životním posláním je zachraňovat stránky, které unikly zkáze, a předčítat je ráno ve vlaku spolucestujícím, kteří si na tento podivínský ranní kulturní zážitek rychle zvyknou. Když jednou ve vlaku najde USB disk s poetickými deníkovými zápisky slečny, která uklízí veřejné záchody, změní se mu život. Tajemnou dívku z království kachliček mu pomáhají hledat jeho přátelé - stařičký hlídač, který mluví ve verších, a kolega z práce, kterému stroj na ničení knih usekl nohy a on teď sbírá všechny knihy, které mohou jeho končetiny obsahovat.
Na mě ta kniha prostě byla moc divná, nemohla jsem si pomoct. Dočetla jsem ji pouze s velkým přemáháním a přestože byla tenoučká, její četba mi zabrala skoro týden. Po delším uvažování mezi dvěma a třemi hvězdičkami jsem se přiklonila nahoru, protože to bylo vlastně místy milé čtení, to zase ne že ne, a zhruba od půlky se to trochu víc "rozjelo". Za mě tedy 50 %.
(Letos vydanou knihu v nakladatelství Knižní klub přeložila Nikola Klímová. Na Goodreads má hodnocení 3,69 a na Databázi knih 84 %, takže jestli vás láká, nenechte se odradit mým názných hodnocením. ;-))

Ben Aaronovitch: Měsíc nad Soho

Jestli někdy sáhnete po knihách od Bena Aaronovitche, nenechte se zmást marketingovým tahákem, že to je jako "dospělý Harry Potter". (Nic totiž není jako Harry Potter...) Peter Grant je totiž naopak velmi svůj, v Měsíci nad Soho ještě více než v předchozích Řekách Londýna. Je to spontánní politicky nekorektní holkař, který se stal učněm posledního čaroděje v Británii...teda prý posledního čaroděje...
Jedná se vlastně o takovou fantasy – detektivku. V Londýně začali umírat jazzmeni a ještě k tomu začalo něco ukusovat mužům jejich... ehm... chloubu. Ne jen tak ledajakým mužům, hlavně těm, kteří byli nějak spojení s magií.
Nemůžu hodnotit jinak než pěti hvězdičkami. Toto spojení detektivního příběhu, magie, atmosféry jazzu a Londýna se autorovi podařilo ještě více, než předchozí dobrodružství s Matkou Temží a jejími dcerami. Musím si nechat ještě rezervu na další díly, na které se moc moc těším :-) takže 87 %.
(Stejně jako Řeky Londýna vydalo i Měsíc nad Soho nakladatelství Argo. Hodnocení na Databázi knih a Goodreads je podezřele vyrovnané a pohybuje se kolem 82 %/4,1 hvězdičky.)

Dörte Hansenová: Starý kraj

Současnou německou knihu a jeden z posledních "Spiegel bestsellerů" Starý kraj jsem už tady na blogu recenzovala. Je to pro mě zatím jedno z největších překvapení letoška.
Příběh, který se točí kolem dvou žen, stárnoucí osamělé Very a její neteře Anny, se odehrává na německém venkově, který prožívá bio- a handmade-boom, což je ne každému po chuti. Ohodnotila jsem čtyřmi hvězdičkami a 75 %.
(Tato žhavá novinka z nakladatelství Host je zatím na čtenářských sociálních sítích hodnocena víc než dobře. Na Goodreads má průměrnou známku 4,16 a na Databázi dokonce 88 %. Zatím ji ale hodnotilo docela málo lidí ;-))

Teď mám rozečtené Dějiny světla od Jana Němce o fotografu Františku Drtikolovi a jsem zatím velmi překvapená a nadšená. Doufala jsem, že to stihnu dočíst do konce měsíce, ale ty státnice jsou holt silnější něž já ;-)

Přečetli byste si něco z mého květnového výběru? Nebo jste četli něco podobného a doporučili byste mi to? Kolik knížek jste si ze svého "to-read" listu škrtli v květnu vy? 

Obrázky: via, via, via, via.