čtvrtek 23. června 2016

Jak se u mě projevuje knihomolství

Ráda čtu, miluju knížky se vším všudy (jinak bych si asi nezakládala tento blog) a prý to je moje diagnóza odmalička. Na knížkách usínala, dokonce jsem si hrála doma na knihovnu a do každého titulu jsem dala pečlivě vypsaný katalogizační lístek (a některé z nich jsem našla ještě nedávno...), uměla jsem recitovat Erbenova Vodníka už ve školce (za to může můj otec) a už od primy na gymplu s sebou neustále tahám knížky, kdyby náhodou... (a občas nosím i dvě...protože co kdybych jednu dočetla?)

Jak tak běžně vypadá můj noční stolek...kde nic tu nic a hromádka knížek :D


1. Když se mě někdo zeptá, jaké jsou moje koníčky, okamžitě vypálím ČTENÍ! a pak uvažuju, jaké mám vlastně další zájmy. A tak za hodinku mě napadne, že jsem mohla říct třeba háčkování, nebo že docela ráda cestuju, sbírám leporelka z cest, miluju hraní pexesa a jsem amatérský vexilolog... Ale čtení je moje č. 1. :-)

2. Štve mě, že si často nemám o knihách s kým popovídat, sdělit dojmy a vyměnit názory, nebo prostě jen honem někomu říct, že ta knížka, kterou jsem právě přečetla, byla totálně boží! Občas někoho v práci v knihkupectví zajímá, jaká byla ta novinka, co jsem právě četla, občas se snažím vnutit svůj názor zákazníkům v našem knihkupectví (zejména v případě Zlodějky knih a Luisy a Lotky, ty doporučuju ráda). Ale třeba s přítelem si o knížkách fakt nepokecám :-/

3. Pracovat v knihkupectví byl pro mě dlouho sen. Splnil se mi úplnou náhodou - v maturitním ročníku na gymplu jsem šla podchodem v nákupním centru ve Zlíně, uviděla jsem reklamu na právě otevřený obchod s knihami, rozzářily se mi oči...a pak mě nenapadlo nic lepšího, než se zeptat, jestli nehledají brigádníky. Bylo před Vánoci, takže se jim jedna nadšená, trochu ukecaná knihomolka hodila...a očividně se jim hodí dodnes...i když i třech letech je pořád stejně ukecaná. (Mým novým snem je pracovat v nakladatelství...a pak si založit svoje nakladatelství se svou ségrou.) :D

Moje knihkupecké stavební veledílo z Fifty Shades...

už dlouho nestojí, ale byla jsem na něj náležitě pyšná :D


4. Poslední dobou mi docela vadí články typu "Co by správný knihomol měl/neměl dělat". Není přece žádný prototyp knihomola, který neohýbá rožky stránek, u čtení pije zásadně kvalitní kávu nebo zelený čaj a zůstává do noci vzhůru, aby dočetl kapitolu. Pak si totiž připadám jako špatný knihomol, protože nejradši čtu v dopravních prostředcích a poslední dobou nejím ani nepiju u čtení knížky...protože se pak nesoustředím ani na čtení, ani na baštu. :D Dokonce jsem se nikdy nezamilovala do knižního hrdiny, své knihy půjčuju ráda (ok, jen spolehlivým lidem...a bratrům knihomolům) a nesrovnávám filmy s knižními předlohami.

5. Heslo mého života je "Život je moc krátký na to, abych četla blbosti". Proto si každou knížku, která mě v práci zaujme, vyhledám na Goodreads a zvážím, jestli to má vůbec smysl otvírat. Často mě ale kniha zaujme tak, že mě neodradí ani horší hodnocení. Nejhorší situace nastane, když od někoho dostanu knížku s nejlepšími úmysly...a pak zjistím, že to je nějaká (s prominutím) sra*ka. Stalo se mi to bohužel loni o Vánocích, kdy mi přítelova maminka dala podepsaný výtisk Biomanžela od Viewegha. Ještě, že nebyla u toho, když jsem ho rozbalovala, a neviděla, jak jsem se nahlas rozesmála.

6. Když jdu k někomu na návštěvu, strašně ráda si prohlížím domácí knihovničky. Člověk tam občas najde úplné poklady a pozná člověka líp, než kdyby s ním šel na kafe. Největším zázrakem pro mě ale byla knihovna, které se zbavuje jedna osmdesátiletá paní. Ona měla doma v paneláku jednu místnost jenom na knížky! To bylo prostě zjevení a můj sen. Ve své vlastní domácí knihovně, která nedosahuje ani zdaleka takových rozměrů, pořádek moc nemám...nebo teda žádný konkrétní. Poslední dobou se držím jediného pravidla - to, co jsem ještě nečetla, je v mém pokoji nebo v bytě v Brně. To, co jsem už přečetla, patří domů do police na chodbu, aby se uvolnilo místo na další knížky. :D Mimochodem, mám asi víc knih než kosmetiky. I víc než bot nebo kabelek.

Kompozice jedné z mých brněnských poliček s knihami a Ovečky Shaun


7. Knížky mám ráda i jako entitu, jako předmět, který je ideálním dárkem, vkusným módním doplňkem a předmětem patřícím do každého interiéru. Strašně mě ovlivňují knižní obálky, obzvlášť ujíždím na nakladatelství Host a Kniha Zlín, kdy jsem fakt schopná si knížku půjčit z knihovny jen proto, že vypadá krásně.

Co vy a vaše knihomolské rozmary? Poznali jste s v něčem? :-)

12 komentářů:

  1. Moc pěkný článek :) V některých příznacích knihomolství se úplně vidím :) Praoovat v knihkupectví je taky můj sen a heslo život je moc krátký abych četla blbosti držím taky :D Jen mám těch knih, které si chci přečíst tolik, že bych je stejně nikdy nestihla :D A můj stolek vypadá podobně :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ;) Taky je můj seznam hodně dlouhy a stále roste...ale tak...do důchodu času dost :D

      Vymazat
  2. Tak tento příspěvek mě hodně pobavil :) Omlouvám se, že se směji, ale amatérský vexilolog? To jako že Sheldonův pořad "Fun with flags"?
    Ale na druhou stranu jsem se s lecčím dost ztotožnila :) Hodně zdaru s vydavatelstvím, kdybyste hledaly brigádníky, dejte mi vědět, děvčata :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně jako Sheldon! :D on je vlastně mým vzorem, i když mě teda vlajky bavily už před The Big Bang Theory :D jsem ráda, že ses pobavila, byl to hlavní účel tohoto článku :D

      Vymazat
  3. Taky mě občas štve, že nemám s kým probrat knížky a ty dojmy, pocity :D Proto to nakonec sypu do článků anebo do aktualizací čtení na Goodreads, abych to ze sebe alespoň nějak dostala :D Když pak dostanu příležitost to probrat s někým živým (ideálně člověkem), tak jsem potom k nezastavení xD Imaginareum

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Právě proto jsem si zakládala blog, abych ze sebe ty pocity vysypala..ale občas bych strašně chtěla spoilovat, třeba která pasáž mě překvapila a tak...ale na blogu nemůžu :D

      Vymazat
  4. Taky mám rozhodně víc knih než oblečení a bot a vůbec mě to netrápí. :D Přeci jenom, kniha je investice, která neztrácí hodnotu. Knihovničky cizích lidí si taky prohlížím moc ráda. Chtěla bych mít jednoho dne dost velký dům na to, abych si mohla pořídit jednu samostatnou místnost jenom na knihy. Doma to tak máme a já našim zatím jen tiše závidím, že se jim povedlo něco takového zařídit. Ale třeba se jednou taky dočkám. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vlastní místnost na knihy je můj sen. My máme doma spíš všude možně a kam se vejdou, než že by měly svoje jasné místo :D

      Vymazat
  5. 1,2,6 uplny souhlas. U nas byl dokonce manzel jednu dobu nastvany, ze si zakladam blog o knihach, protoze je to preci mrhani casem :-D uz ho to nastesti preslo, ale povidani o knihach se stejne nekona.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přítel mi jen lakonicky oznámil, že si můj blog číst nebude...tak ho k tomu nenutím a jsme oba spokojení :D občas mám potřebu mu říct, co hezkého jsem četla..ale většinou ho to moc nezajímá :D

      Vymazat
  6. Moc krásný článek. V mnoha věcech jsem se viděla. Jsem moc ráda, že jsem našla další spřízněnou duši plnou knih :-) Byl to první článek, který jsem na tvém blogu přečetla a jsem nadšená. Máš další věrnou čtenářku :-)

    OdpovědětVymazat