úterý 14. června 2016

Pět tipů ze současné české literatury

Je na čase přiznat se k jedné věci - dlouho jsem se vyhýbala současné české literatuře, protože jsem měla pocit, že prostě nevychází nic dobrého. Žila jsem v iluzi, že to kvalitní z české četby už bylo dávno napsáno, navíc jsem se víc orientovala na tu tzv. světovou literaturu...a poslední dobou zjišťuju, že jsem udělala velkou chybu. K opuštění této bubliny mi pomohla hlavně práce v knihkupectví, protože jsem našla spoustu zajímavých titulů, které čekají na svého čtenáře. :-)
Takže po té, co jsem vybrala pět tipů z české klasiky, které stojí za to, jsem se rozhodla vybrat i pět českých současných titulů, které jsem v poslední době četla a zaujaly mě :-)

(Některé knihy sice nejsou současné v tom pravém slova smyslu, ale většina je určitě z 21. století ;-) V tomto článku se neobjeví autoři jako Viewegh, Pawlovská nebo Obermannová, kdybyste je někdo hledali...)

Marek Šindelka: Mapa Anny
Tuto útlou povídkovou sbírku mi jednou v práci doporučila starší kolegyně, která si vždy potrpěla na "lepší" literaturu, frčela si v poezii a tak, takže jsem se dlouho bála, že to na mě bude až moc intelektuální čtivo. Dostala jsem se k ní až loni po Vánocích a rozhodně mě nezklamala, právě naopak. Komorní povídky o křehkosti partnerských vztahů, které jsou propojené jen velmi lehce, se dobře četly, měly spád a sledovaly takové situace v životě, o kterých člověk často ani neví, že je může prožívat i někdo jiný. Autor zkrátka proniká až do nitra duše milenců, hraje si s jazykem i s protichůdnými pocity žen a mužů.

Jiří Hájíček: Rybí krev
Jiřího Hájíčka jsem si poprvé všimla, když dostal podruhé Magnesii Literu. ;-) Dlouho jsem četbu jeho knih odkládala právě proto, že jeho knihy jsou akademicky oceněné, a tím pádem "čtenářsky nepřístupné". Pak mě ale nadchlo Selský baroko, odkud už byl jen krůček ke knize roku 2012 - Rybí krvi.
Leitmotivem románu je stavba temelínské jaderné elektrárny a s ní související přehrady, která zasáhne do života jihočeského venkova. Vše je vyprávěno v rozmezí asi 20 let z pohledu Hanky žijící v jedné z vesnic, které mají být kvůli přehradě zatopené. Kromě běžných dívčích problémů, jako jsou komplikované vztahy s rodiči, rozpad přátelství a nové lásky, tedy řeší i stěhování do města a protesty proti atomové elektrárně. Byla jsem touto knihou velmi mile překvapená a rozhodně ji doporučuju k přečtení. Není nijak náročná, ale popravdě, o odpočinkové čtivo se taky nejedná ;-)

Hana Androniková: Zvuk slunečních hodin
Tato autorka, původem z mého milovaného Zlína, bohužel už zemřela po těžké nemoci v roce 2011.
Její dílo proto není nijak rozsáhlé, ale možná o to je hlubší a cennější.
Jejím prvním románem je Zvuk slunečních hodin, který se částečně odehrává v kulisách baťovského Zlína a částečně v exotickém prostředí Indie. Mladý inženýr Tomáš tam totiž odjíždí i se svou ženou Rachel a synem Danielem, aby řídil jednu z právě vznikajících obuvnických továren. Do životů jim ale neúprosně zasáhne druhá světová válka. Příběh vyprávěný z perspektivy syna obou hlavních hrdinů je jednou z knih, u kterých jsem letos nedokázala zadržet slzy.

Radka Denemarková: Peníze od Hitlera
Další český román s tematikou druhé světové války, který mi, stejně jako předchozí knihu, doporučovala moje drahá T. Podobně jako Vyhnání Gerty Schnirch od Tučkové nebo Němci Jakuby Katalpy (doufám, že se to tak skloňuje) se snaží dívat na válečnou část českých dějin z "opačné" perspektivy. Česká Němka Gita Lauschmannová si zažila kruté zacházení po válce, stejně jako všichni, kdo nebyli podle ostatních dostateční Češi. V roce 2008 se ale vrací a chce zpět nejen majetek, ale hlavně čest své rodiny. Musí ale bojovat se všemi démony, kteří se jí ta léta drželi.
Některé pasáže jsem musela rozdýchat. Nejen, že se v knize popisuje fyzická trýzeň, mnohem detailněji jsou popsané rány na duši, které Gita prožívala, a v knize se jí znovu otevírají.

Patrik Hartl: Malý pražský erotikon

Na závěr konečně jedna ryze odpočinková kniha, která se hodí k moři, do letadla, ale klidně i do metra po cestě do práce ;-) Název mě dlouho odrazoval, ale nakonec jsem ji zhltla za dva tři dny dny a skoro jsem se styděla za to, jak moc se mi líbila.
Malý pražský erotikon sleduje osudy dvou manželských párů a jejich dětí, kteří jsou sousedé v nově vznikající zástavbě hlavního města v 70. letech. A jak už název napovídá, proplétají se nejen jejich životy, ale i sexuální zkušenosti.
Podle mě ale ta kniha nebyla tak povrchní, jak se může zdát. Reflektuje zajímavým způsobem dospívání v době normalizace, otázku, zda vstoupit či nevstoupit do KSČ a také různé možnosti a vnímání svobody v období totality. Zkrátka stojí za přečtení, a to nejen pro ženy. Své si v ní najdou mladí i straší čtenáři obou pohlaví :P

A co mám v této "oblasti" ještě v plánu? Ráda bych si přečetla opěvovaný Mlýn na mumie od Petra Stančíka. Nedávno jsem v antikvariátu ulovila Pestré vrstvy od Ivana Landsmana, na které mám taky dlouho zálusk. Už nějakou dobu obcházím kolem Žítkovských bohyní, ale lákají mě čím dál míň. A taky nesmím zapomenout na dva knižní tipy od vás čtenářů - do to-read-listu jsem zařadila i Do tmy od Anny Bolavé a Pálenku od Matěje Hořavy.
Z oddychovek mě hodně lákají nedávno vyšlé Bábovky od Radky Třeštíkové nebo blogové zápisky Marušky Doležalové Kafe a cigárko. Doporučili byste mi nějakou českou knížku, na kterou jsem zapomněla? ;-)

A co vy a současná česká literatura? Máte své oblíbené autory nebo vybíráte podle dobrých recenzí? Četli jste něco z mého výběru? Která současná česká kniha se vám líbila nejvíc? :-)

Zdroje obrázků: via, viaviaviavia.

12 komentářů:

  1. Mně se líbila kniha Sítě. Mám ráda taky Monyovou, Vondrušku... Jestli sneseš i fantasy, zkus Naslouchače. Z dalších fantasy autorů jsou dobří třeba Žamboch, Pecinovský, Kulhánek... jsem asi spíš na tu fantasy, tam znám českých autorů více. Jinak jsem se většinou české tvorbě taky vyhýbala, nějak se mi nezdálo, že by mohlo být něco zajímavého. Naštěstí jsem taky přišla na to, že to byla chyba :)
    Kateřina
    trojtecka.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sítě bych si taky měla přidat do plánovaných knih, no jo :D Popravdě českou fanatsy moc nečtu, ale lákají mě třeba Děti vánice od Terezy Matouškové, protože autorka se mnou chodila na pár předmětů na univerzitě :-) Díky za tipy ;-)

      Vymazat
  2. Ja som naposledy dočítala Dobře mi tak od Radky Třeštíkovej a musím sa čo najskôr postiť do ďalších jej kníh, veľmi sa mi páči, ako píše. Teším sa, čo povieš na Do tmy a Pálenku :)
    A ďakujem za ďalšie tipy, Zvuk slunečních hodin bola pre mňa až doteraz neznáma kniha, ale asi by ma mohla dosť zaujať.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Třeštíkovou si chci přečíst už dlouho, ale knížek je prostě moc a času málo :D
      Zvuk slunečních hodin je moc krásná knížka...sice je z tohoto mého výběru nejstarší, ale pořád je poměrně aktuální :-)

      Vymazat
    2. Presne tak. Na české knihy už mám samostatnú poličku, ale kníh čakajúch na prečítanie je strašne moc. Okrem Třeštíkovej by som cez prázdniny rada prečítala Anežku od Hanišovej, Dcery od Dubskej a možno dala opäť šancu aj slovenskej (ale tá ma tak nebaví, ako česká).

      Vymazat
  3. Je pravdou, že jsem se české literatuře také dlouho vyhýbala, proto jsem si ji více připustila k tělu. V poslední době jsem četla Rytíře z Vřesova od Františka Niedla a pak dlouhou cestu od Hany Marie Korcherové a tu rozhodně vřele doporučuji :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. * pardon - Hana Marie Kornerová :)

      Vymazat
    2. Díky za tipy :-) Ta česká literatura je asi celkově nějaká opomíjená :D

      Vymazat
    3. Díky za tipy :-) Ta česká literatura je asi celkově nějaká opomíjená :D

      Vymazat
  4. Přiznám se, že v posledních letech českou literaturu moc nečtu. Z předchozích tipů mě hodně zaujaly Peníze od Hitlera. Asi se po knize podívám.:)

    OdpovědětVymazat
  5. Rybí krev se mi moc líbila, Hájíček prostě umí. Mlýn na mumie jsem četl. Podle mně to není špatné. Je to dovedně napsaná kniha, ale myslím že se z ní dělá trochu víc než v ní ve skutečnosti je. Celé to totiž je hlavně o bizarním jídle a nevázaném sexu.

    OdpovědětVymazat
  6. Hajíček super. Ten jeho vesnický romám fakt žeru. Selské baroko naprosto top, Rybí krev nejlepší a Dešťová hůl trochu v pozadí. Chybí mi tam trochu Tučková. Její Žítkovské bohyně jsou věc, ke které jsem se už dvakrát vrátil. A teď mám za sebou Bílou vodu a fakt skvělá věc. Ono těch věcí je fakt spousta. Zkusím ty Hitlerovy peníze, ty jsou neznal. Mrknu do databáze knih, kde se dá knížka sehnat. :)

    OdpovědětVymazat