čtvrtek 30. června 2016

Přečteno v červnu

Opticky to vypadá, že se zlepšuju a každý měsíc přečtu o víc než předchozím měsíci. Ve skutečnosti jsem ale v tomto měsíci trochu "podváděla" - něco jsem měla rozečtené delší dobu a mám tam i nějaké komiksy...ale co se dá dělat, aspoň mám hned o pár položek víc v Reading Challenge na Goodreads :D
Po státnicích jsem chtěla najet opět na čtení knih od autorů, kteří jsou nositeli Nobelovy ceny za literaturu, což je takový můj dlouhodobější čtenářský "projekt". Zasekla jsem se ale už u druhého kousku - u Babbita od Sinclaira Lewise, tedy prvního Američana, který se stal laureátem tohoto ocenění. A teď se pořád nemůžu rozhodnout, jestli to zabalit a číst něco, co mě baví, nebo to vydržet a doufat, že se to zlepší...

Celkem mi začerven přibylo šest přečtených knížek, což dělá zhruba 1800 stránek...ale z toho pět set komiksových, takže to vlastně není, zas tak moc :D

1. Jan Němec: Dějiny světla
Na začátku měsíce jsem konečně dolouskala knížku, kterou jsem rozečetla už v květnu. Román o životě fotografa Františka Drtikola, který je psán netradiční formou, kdy vypravěč přímo promlouvá k hlavnímu hrdinovi ve druhé osobě, mě naprosto pohltil a od té doby ho všem doporučuju jako nejlepší český román současnosti...ale to si všechno můžete přečíst v recenzi, kterou jsem na začátku června napsala :-)
Nemohla jsem Dějinám světla dát méně než pět hvězdiček a odhadla jsem to na 87 %. Konec knihy mě totiž příliš nezaujal a víceméně jsem to četla spíš ze setrvačnosti. Každopádně ještě jednou musím vyzdvihnout propracovaný styl vyprávění :-)
(Tato kniha, vydaná v roce 2014 v nakladatelství Host, je velmi dobře hodnocená - 89 % na Databázi knih, 4,33 hvězdičky na Goodreads...nejde než souhlasit.)

2. John Steinbeck: Na plechárně
Po dlouhé době se mi dostala do ruky kniha nositele Nobelovy ceny. Na plechárně nebyla první kniha, kterou jsem od Johna Steinbecka, laureáta z roku 1962, přečetla, už na gymplu mě hodně zaujalo O myších a lidech, což jsem viděla i jako divadelní inscenaci, a je to určitě jeden ze Steinbeckových nejznámějších románů, který se často objevuje na maturitních seznamech.
Krátký román Na plechárně se odehrává taktéž v prostředí chudiny, tentokrát ve městě Monterey, kde denně čekají dělníci na práci v továrně na rybí konzervy. Je ale hospodářská krize, práce je nedostatek. A aby té škody nebylo málo, místní opilci a povaleči nastěhují do staré stodoly, snaží se pomáhat všem kolem, ale ve skutečnosti nadělají více neplechy než užitku.
Na plechárně je zajímavý obraz ze života americké spodiny ve třicátých letech. Je psán v krátkých kapitolách, kdy se hlavní dějovou linkou o opilecké bandě kolem Macka proplétají krátké příběhy a osudy ostatních obyvatel uličky Na plechárně.
(Za mě čtyři hvězdičky, v čemž jsem se shodla s Goodreads, kde je průměr také přesně na 4, na Databázi je hodnocena lépe, dokonce 85 %.)

3. Jiří Hájíček: Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku
Jeden z mých prvních "podvodů" tohoto měsíce :D Hájíčkovu povídkovou sbírku Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku totiž jsem měla rozečtené už delší dobu, protože jsem je louskala na tajňačku v práci, když nebylo zrovna co dělat (a teď jen doufám, že si to nečte třeba šéfová :D)
Knihy Jiřího Hájíčka mám moc moc ráda, s napětím očekávám jeho novou knihu, která má vyjít na podzim. Četla jsem zatím kromě těchto povídek Selský baroko a Rybí krev, chystám se na Zloděje zelených koní, abych je přečetla dřív, než bude dokončený film :-)
Ve Vzpomínkách na jednu vesnickou tancovačku jsou obsažené jak povídky, které už někdy vyšly, tak ty zbrusu nové. Velká část z nich vyšla v Dřevěném noži v roce 2004, což mi ale nijak nevadilo, protože jsem ho nečetla ;-) Jediná povídka, kterou jsem znala, byla Popel nejlepšího záložníka, která kdysi vyšla v Respektu...a vlastně díky ní jsem se pak začala více zajímat o Hájíčkovu tvorbu.
Moc se mi líbila celková rozmanitost povídek ve sbírce - najdeme zde příběhy o prvních láskách, o jizvách z minulosti i o prostých lidských osudech. Všechny se odehrávají na dnešním venkově, který je sice už pod vlivem moderní doby, ale jedna charakteristika stále zůstává - každý se zná s každým a hlavně se všechno rychle roznese.
(Poutavým povídkám z venkovského prostředí jsem dala čtyři hvězdičky, přece jenom to nebyla Rybí krev, co si budeme povídat. Na Databázi knih je kniha hodnocena 81 %, na Goodreads jsou asi náročnější čtenáři - 3,74)

4. Radka Třeštíková: Bábovky
Na tuto poměrně žhavou novinku jsem měla zálusk už delší dobu. "Povídkový román" Bábovky od Radky Třeštíkové mě velmi překvapil, čekala jsem více prvků ženského románu a méně psychologie a nápaditosti, ale bylo to přesně naopak ;-)
Dvanáct vzájemně propletených příběhů žen všech věkových kategorií - od puberťačky přes mladou milenku až po paní v důchodovém věku - jsem už hodnotila v recenzi. Velkým kladem Bábovek je podle mě zejména rozmanitost problémů, které hrdinky řeší, takže každý čtenář (a čtenářka) se v něčem najde.
Knihu jsem měla přečtenou za dva dny a je mi skoro líto, že jsem ji přelouskala tak rychle. Dala jsem jí čtyři hvězdičky, protože zrovna tento typ četby se hodně blbě hodnotí - je to super, přečtete to jedním dechem, není to ani jinak hloupé, ale vlastně to není ani nijak zvlášť světoborné, jestli mi rozumíte :-)
(Na Databázi knih má kniha průměr 82 %, na Goodreads dokonce ještě více - 4,21 hvězdiček z pěti.)

5. Raina Telgemeier: Úsměv + 6. Raina Telgemeier: Ségry
A na závěr dvě vysmáté komiksy, které zaujmou snad každou věkovou kategorii. Úsměv a Ségry jsou ze života Rainy Telegemeierové a její rodiny, ale nijak na sebe nenavazují, ani chronologicky.
autobiografickými příběhy
V knize Úsměv autorka vypráví, jak musela v dětství nosit nevzhledná rovnátka a jak se smiřovala s posměchem okolí. S druhou knížkou jsem se ztotožňovala trochu víc, je totiž o vztahu Rainy a její mladší sestry Amary. Raina se na mladšího sourozence strašně těšila a doufala, že s malou sestřičkou si bude moct hrát a dělit se s ní o tajemství. Amara je ale nejdřív malé uřvané mimino a ani později s se svou sestrou jen těžko nalézá společnou řeč.
Obě knihy jsou mimo jiné moc hezké po grafické stránce. Hravá ilustrace sice působí spíše jako pro děti, dospělí ale mají možnost se vrátit do dětství a vzpomenout na své vlastní problémy...protože jak rovnátka jak vztah se sestrou mohou být jen příkladem toho, co děti trápí :-)
(Ségry mají na Databázi knih 88 %, Úsměv dokonce 90%; na Goodreads jsou ale lépe hodnoceny Ségry :D takže je jasné, že obě knihy jsou prostě dobré :-) a já jsem dala oběma po pěti hvězdičkách)

Četli jste některou z knih z mého červnového výběru? Nebo se na něco z toho teprve chystáte? A co vy a komiksy (Úsměv a Ségry byly totiž mé první přečtené komiksy od Rychlých šípů :D Asi dám šanci i dalším.

Zdroj: via, viaviaviavia.

4 komentáře:

  1. Na Bábovky se chystám a Ségry a Úsměvy mě taky lákají :)

    OdpovědětVymazat
  2. Ty jo, tak Babbita jsem měla v plánu jako knížku do výzvy na databázi knih. Nakonec jsem sáhla po jiné chuťovce - Sága rodu Forsytů, a možná jsem udělala dobře :D
    Jinak Steinbeck je můj oblíbenec, ale Na plechárně jsem zatím ještě nečetla :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na Ságu rodu Forsythů se chystám :-) Na plechárně si určitě přečti :)

      Vymazat